Odchov sklípkana Grammostola rosea (Walckenaer, 1837)
Tento sklípkanů je v chovech dobře známý a tak ho zde nebudu podrobně popisovat a zaměřím se v tomto článku na jeho odchov, který se uskutečnil v roce 2003.
Dne 13.1.2003 jsem zakoupil dospělou samici o velikosti těla 6 centimetrů. Bohužel původní majitel nevěděl, kdy se samice svlékala naposledy a tak jsem se rozhodl, že nejprve počkám až se samice svlékne a pak teprve budu shánět samce. Ke svleku došlo téhož roku a to 22.10. O měsíc později jsem zakoupil dospělého samce, o velikosti těla 4,5 centimetrů a rozpětí nohou 14 centimetrů, samec byl čerstvě přečerpán.
Dne 6.12 jsem teráriu se samcem čelně přisunul k teráriu se samicí, čelní skla jsem vyndal a nahradil je síťkou, abych zjistil, jak na sebe budou reagovat.Samozřejmě samec i samice byli vydatně nakrmeni. Hodinu se nedělo nic a tak jsem oba opustil s tím, že se nic nemůže stát, ale to jsem se mýlil. Asi po hodině jsem šel sklípkany zkontrolovat, a co nevidím, síťka je zčásti odsunuta a samice ve svém teráriu drží samce pod sebou. Při bližší prohlídce jsem zjistil, že chelicery samice vnikly do hlavohrudi samce ale samec ještě nebyl mrtvý a snažil se vyprostit z jejího sevření, ale nedařilo se mu to. Má snaha odtrhnout je od sebe byla marná, nepomohla ani špejle, kterou jsem se snažil je od sebe oddělit, ani postříkání vodou a tak nechávám samce svému osudu. Asi po půl hodině samice částečně natráveného samce nechala být a odešla od něho. Teprve pak jsem mohl samce vyndat. Nyní nezbylo nic jiného, než čekat, zda k páření došlo či nikoli.
Dne 3.1.2004 samice nahrnula všechen lignocel, který měla uvnitř úkrytu, k jeho vchodu a to tak, že v něm zůstal jen otvor k tomu, aby se samice sotva protáhla. Do 25.1. Samice postupně přehrabala celé terárium. Dne 28.1 pozřela dva moučné červy Zophobas morio , celý den často pila, a večer se zcela uzavřela v úkrytu.Vchod zapředla pavučinou, která však nebyla tak hustá a tak jsem jí mohl prosvěcen červeným světlem, které jí nerušilo. Dne 3.2 v ranních hodinách, jsem před odchodem do práce provedl kontrolu úkrytu, ale přítomnost kokonu jsem nezjistil. Druhý den, po příchodu z práce jsem provedl kontrolu úkrytu. Samice seděla uprostřed a mezi předníma nohama a makadlama držela kokon. Od tohoto zjištění jsem zvýšil teplotu na 26 st.c. a vlhkost vzduchu na 70 %. Jinak při běžném chovu udržuji teplotu u tohoto druhu mezi 22 až 24 st.c. o vlhkosti vzduchu 50-60%. Důležité při udržování vlhkosti je, aby úkryt nebyl přemokřen. Já to řešil tak, že jsem stříkal vodu na skla a opatrně na lignocel, nacházející se u úkrytu. Také jsem neustále doplňoval čerstvou vodu na pití,čímž se také udržovala částečně vlhkost v teráriu. Dne 11.2. samice poprvé opustila úkryt, aby se dlouze napila. Asi po deseti minutách se vrátila zpět. Vstup opět lehce zapředla pavučinou.V úkrytu se zdržovala převážně poblíž kokonu nebo přímo na něm a přes den ho několikrát obracela a přenášela z jedné části na druhou.
Dne 16.3. jsem samici kokon odebral. Byl kulatý a v průměru měřil 4,5 cm. Po jeho opatrném rozstřižení jsem zjistil, že se v něm nacházejí nymfy v první stádiu, plno vajíček, přičemž z některých se právě líhly nymfy. Plesnivá vajíčka ani mrtvé nymfy nebyly zjištěny. Pět nymf jsem vyndal a umístil je do plastové krabičky, s papírovými ubrousky na dně, které jsem udržoval zčásti vlhké. Nymfy měřily 6 mm a byly zcela bílé. Kokon jsem opatrně zašil nití a poté ho umístil do kelímku od ruského vejce. Ten jsem pak zavěsil do plastikové nádoby na jejíž dno jsem dal větší vrstvu lignocelu a ten udržoval neustále vlhký. Tato nádobka byla opatřena horním víkem s pantem, které bylo neustále pootevřeno, aby kondenzující voda nestékala na kokon. Nymfy v prvním stádiu, které jsem vyndal z kokonu začaly postupně tmavnout a dne 21.3. se začaly svlékat do druhého stadia ( nymfy II.). Z tohoto důvodu jsem dne 23.3 kokon rozstřihl a zjistil, že všechny nymfy jsou ve druhém stádiu. Ty jsem přidal k těm odděleným. Nalezena byla dvě černá vajíčka, jedno normální a samozřejmě svlečky. Do 5.5. se postupně všechny nymfy svlékly do 1 svleku. Celkem jsem napočítal 151 jedinců, ve velikosti 5 až 7 mm.
Na závěr bych chtěl dodat, že se jedná o druh sklípkana, který je v chovech poměrně nenáročný, dlouhověký a poměrně odolný vůči výkyvům teplot a vlhkosti. Většinou jsou mírní, ale některé samice v mém chovu, při překvapení, zaujaly obranný postoj, obdobný postoji agresivních druhů. Ten však trval vždy chvíli a samice jak mohly, tak se snažily spasit útěkem a nebo vyčesávaly ze zadečku jemné chloupky. Nevýhodou všech druhů grammostol je, že rostou pomalu a dospělosti dosahují i po několika letech.
Luboš